Auto příjemně vrčelo, byla to pohoda. levou rukou jsem držel volant a pravou jsem přesunul manželce Janě do klína a začal zavrtávat do vysněného trojúhelníka.

“Řiď, tohle si nech, až budeme v lázních,” s úsměvem mne odbude. Skutečně, mířili jsme do známých lázní, ne zcela na léčení, ale na rekondiční pobyt. Celý týden budeme mít jen pro sebe, bez dětí, bez starostí, bez práce a beze všeho, co jsme nechali doma.

Ještě jednou jsem to místo pohladil a dal ruku zpět. Blížily se totiž serpentiny, pak nejprve nahoru, pak zase dolu a už tu bylo naše cílové místo. Lázeňská budova stála na okraji na vršku a v recepci proběhlo vše rychle, takže jsme za chvilku vstupovali do pokoje, Dvě samostatná lůžka, při stěnách noční stolky, stolek s dvojicí křesílek a televize s ledničkou, to bylo vše, ale nám to stačilo.

Shodil jsem ze sebe košili, kalhoty a vše ostatní, a beze slov jsem vlezl pod sprchu. Přeci je nutno smýt prach a pot z dlouhé cesty.

Sprchový kout byl malý a zakrátko v něm bylo příjemné teplo z tekoucí horké vody, která mi zkrápěla záda i břicho a vzdouvající se přirození. Najednou se dvířka odšoupla a do komůrky vstoupila Jana. Její dlouhé černé vlasy na zádech ji splývaly s praménky vody, ale se to již ke mně tiskla celým svým tělem.

Sprchu, kterou jsem držel v ruce, jsem pověsil vysoko do držáku a natočil její teplý proud na naše hlavy. Rukama jsme se objali a oddávali se společnému teplu a vzájemnému tlaku našich těl. To mi už pinďour stál jak svíčka, a proto jsem se jen trochu skrčil a sám jsem ho tak vsunul mezi horní části manželčiných stehen. Jemně také proto roztáhla nohy od sebe, a pak je zase stiskla. Byl jsem tak uvězněn tam, kde jsem chtěl být.

Stáli jsme tak bez pohybu hodnou chvíli, bylo to velmi příjemné, ale cítil jsem, že chci víc. Natočil jsem se čelem ke zdi a Janu pozdvihl. Pak se to stalo, vklouzl jsem do mokré dírky podle mých a samozřejmě i Janiných tužeb. Opět jsme tak chvíli stáli bez hnutí, jen prociťovali vzájemné vzrušení. Vtom přišly dva její vztahy, to tak zbožňuji, vůbec se nehýbat a jen prociťovat její vnitřní vztahy. Nevydržel jsme to a stáhl jsem se v podbřišku, aby to cítila stejně. Vzdychla jemné: “To je nádhera.”

Jana se v té prožívané chvilce prohnula v bocích a se zpětným pohybem mne prohnala svou pochvou. Také jsem se prohnul a s ní společně narovnal, aby naše pohyby uvnitř byly výraznější. Jenže ve stoje proti sobě toho mnoho v daném prostoru nešlo dělat. Proto jsem ji uchopil za zadeček a nadzdvihl, sama se pak opřela nohama o protější stranu sprchového boxu. V tom mokru mi ale strašně klouzaly ruce, nebylo to vůbec jednoduché. Mohl jsem se ale do ní úžasně ponořovat, jak jsem chtěl. Jana jemně sténala a zavírala blahem oči.

Doposud nepadlo ve sprchovém koutu vlastně ani jedno slovo, až po několika minutách, kdy jsem neustále musel přehazovat ruce na jejím zadečku, abych ji v tom mokru udržel, řekla:

“Sedni si!”

Ale ani to nebylo jednoduché, ale z dřepu to nakonec šlo, když se pořádně vzepřela nohama o protější stěnu, aby na mně neležela takovou vahou. Opřel jsem se o stěnu, která byla příjemně teplá, Jana se ve klíně začala krčit a narovnávat. Byl jsme v této poloze vcelku bezbranný, ale byl jsme rád, že žena ví, co potřebujeme.

Začal jsem ji líbat bradavky na prsou, to ji vždycky rozohňovalo ještě víc. Zabralo to, začala hlasitě vzdychat a ještě zrychlovat pohyby. Najednou to přišlo, krev mi stoupla do hlavy, tlak v pinďouru se zvedl a přišel pocit doslova osvobození, pouštěl jsem to do ní v několika křečích.

Jana otevřela pusu a řekla: “Ach!”

Vzdychal jsem s ní, i když to za chvilku s uvolnění již nebylo nutné, ale po takovém úžasném prožitku je to určitě i pro ni příjemné. Přestala s pohyby a když se zmenšováním pinďourek vymaňoval z jejího příjemného sevření, vstala a začala se mydlit. Postavil jsem se také, vzal ji mýdlo z ruky a namydlenou houbičkou ji přejížděl celé tělo od krku přes záda, prsa, bříško a nohy až po kotníčky.

Při cestě vzhůru jsem se zastavil u jejího Venušina trojúhelníčku a tam jsem se jemně věnoval delší čas hygieně. Pak jsem odložil mýdlo a místečko projížděl jemně konci prstů. Stékající voda smývala poslední zbytky mýdla, proto jsme ji začal líbat opatrně rty a pak i jazykem. Ten si našel spodní cestičku do sladké úžlabinky.

To už Jana roztáhla nohy a rameny se opřela o stěnu. Vydržela tak jen ale chvilku, vzala mne oběma rukama za spánky a naznačila, že mne chce zvednout. Podvolil jsem se a postavil. Dal jsem ji ruce ruce za hlavu a nechal se taky celý namydlit. Její ruce klouzaly po mém těle, i když jsem nejvíc toužil, aby se věnovala pindíkovi. Ten ani nevisel, ani nestál, něco uprostřed. Do dvou prstíků uchopila jeho předkožku a stáhla ji, aby osvobodila žalud. Na něj přitiskla své rty a jazykem začala dovádět na jeho špičce. Nevydržel to a znovu ztvrdl jako kámen. Jana nepřestávala, bylo to silnější a silnější. V ústech ji mizel postupně stále hlouběji, ruka, která ho držela, se proto posouvala stále více k mému břichu. Prsty levé ruky se dotkly a začaly jezdit po mých varlatech. Byl jsme opět v sedmém nebi, takže netrvalo dlouho a já začal opět stříkat.

Kapky semene ji stékaly v pramíncích po bradě a skapávaly na podlahu, kde je voda smývala do odpadu.

Když mne zcela udělala, vstala, usmála se a řekla: “Dobrý?”

Bylo to dobré, to je slabé slovo, proto jsme ji objal a skoro skryl ve svém náručí.

“No, neumačkej mě, ještě není všemu konec!”

Vymanila se z mého objetí, zastavila vodu a otevřela dvířka kabinky. Dovnitř vklouzl chladný vzduch z koupelny. Vykročil jsem za ní, a to se již Jana utírala. Vzal jsme ji proto ručník z ruky a utřel jsem ji celou sám. Samozřejmě jsme se nechal utřít i já.

Byli jsme tak oba suší, opět jsem ji objal. Ale Jana mne jemně odstrčila:

“Něco si necháme na později, teď už mám hlad a jdeme na večeři!”